ZLATÁ RYBA

Ryby jsou symbolem hojnosti, plodnosti, zdarví a dostatku. Posilují v našem životě aktivitu a volnost. Pomáhají udržovat rodinnou harmonii a soulad. Zlatá ryba ve Feng Shui znamená úspěch ve finančních záležitostech. Mistři Feng Shui doporučují symboly ryb ke zvýšení štěstí a bohatství v domácnostech.

Popis

• měděný drát  ve tvaru rybičky, ruční výroba, krásně propracovaný
• kámen: sklo zlatavé barvy
• výška rybky: 15cm
• šířka: 16cm
• uvedená cena je za 1 kus rybičky
• vhodné jako krásný dárek
• dekorace

Symbolismus ryby, který nacházíme v mnoha náboženských a kulturních formách, je velmi komplexní a má mnoho aspektů, které je třeba rozlišovat. Motivy ryb se objevují už v době prehistorické na jeskynních malbách a později v době bronzové například na zbraních bojovníků. Důležitou roli hraje symbol ryb i ve východní kultuře a náboženství.  V Číně je slovo ryba souzvučné s výrazem nadbytek, proto je v čínské kultuře vnímána jako symbol hojnosti. Ryba je také jedním z osmi budhistických symbolů. V hinduismu je ryba prvním z deseti avatarů (vtělení) boha Višnua, vymezujícím prvopočátek našeho cyklu. V Indii se objevuje v podobě ryby také chaldejský Oannes, kterého někteří považují za předobraz Krista. Důležitou roli hrála symbolika ryb i v kultuře Bybyloňanů, kteří jako první rozdělili roční pouť Slunce zvěrokruhem mezi dvanáct souhvězdí a zřejmě sestavili také první horoskopy,

Ještě před příchodem křesťanství hrála ryba svoji úlohu i v antické mytologii, kde byla symbolem několika božstev. Amulety ve tvaru ryby (a také delfína) symbolizovalyplodnost. "Ichtis" se týkala také lidské sexuality a znázorňovala ženský klín nebo dělohu. V antické mytologii byla ryba též symbolem záchrany, což pramenilo z legendy o tom, Jka dvě ryby zachránili Venuši a Amora, pak se staly hvězdami.

Měď  je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od pravěku. v pozdní době kamenné, zvané eneolit se začala měď těžit, tavit a zpracovávat vedle dosavadních kamenných industrií a předznamenala tak nástup doby bronzové. Nejstarší doklady o tavení tohoto kovu v primitivních pecích, v nichž se topilo datlovými peckami nebo suchým trusem, pocházejí z 3. tisíciletí ze severní Mezopotánie.

Měď jako silný protizánětlivý prostředek používal i velký Hipokrates, který je nazýván otcem dnešní medicíny. Též ji léčebně používali již ve strém Řecku. O léčivých účincích mědi věděli také v Tibetu a Číně. Ruští léčitelé už velmi dávno používali měď na zhmožděniny, na rány, při bolestech hlavy, zad, cév, na záněty prsů, na hemeroidy, na záněty nosních dutin, při gynekologických onemocněních a při zápalu plic.

Sklo. Od doby kamenné se používal přírodní obsidián na výrobu ostrých nástrojů, a protože byl vzácný, bylo toto sklo častým předmětem obchodu. Podle archeologických nálezů lze předpokládat, že první skutečné sklo vyrobili na pobřeží severní Sýrie, Mezopotánie nebo ve starověkém Egyptě. Nejstarší známé skleněné objekty z poloviny třetího tisíciletí před n. l. byly korálky, vyrobené možná jako náhodný vedlejší produkt při zpracování kovové rudy nebo při glazování egyptské keramiky^. Zpočátku bylo velmi nečisté a užívalo se na výrobu ozdob, šperků, amuletů a malých nádobek  na vonné oleje. Velký pokrok ve výrobě udělali až Římané, kteří vyráběli sklo různobarevné, průhledné, průsvitné i neprůsvitné i čiré sklo.